Kam s ním aneb kompostování plevele

Možná máte stejný problém jako já, když vyplejete hromady plevele. Dát na kompost se ho leckdo bojí dát, obzlášť jedná-li se o již vykvetlý plevel (což se mě stává dost často, jelikož nestačím kořivy včas vytrhat) nebo kořeny. Nejdřív jsem to vozila do kontejneru na zelený odpad, ale pak jsem naznala, že je škoda tolika materiálu.

Jelikož v něm mívám hodně plevele, ze kterého se dělá jícha - kostival a kopřivy, začala jsem i z hromad vypletého jetele dělat jíchu. To znamená, že vypletý materiál i s hlínou na kořenech nacpu do sudu nebo jiné nádoby a zaliju vodou. Samozřejmě, že lepší je voda dešťová. Nechám kvasit cca 14 dní -  v létě. V teple to kvasí rychleji než v chladném počasí. Pokud mám, přidám trochu popela ze dřeva, ale  v létě už většinou nemám v zásobě. Vždy do směsi přidávám k rozmnožení dobrých bakterií roztok z droždí - připravené jako když se dělá na kynuté těsto - do teplé vody (někdy dávám i mléko nebo zbytek jogurtu) dám lžíci cukru  a rozdrobím droždí. To nechám nabublat a poté přiliju ke kvasícímu plevelu.

Většinou přidávám i trochu kostní moučky, která jíchu obohatí o fosfor.  A poslední věc: nědky požádám syny, aby se mi do toho vyčůrali :-) - dobrých hnojivých věcí není nikdy dost. Když začne  jícha řádně zapáchat, je hotovo.Tlející plevel přidám do kompostu nebo hodím pod keře. Roztok si slévám a používám po zředění cca 1:10 na zalévání nebo i ten naliju do kompostu.  Je lepší proces  (tj použití hotové jíchy) dělat za chladnějšího počasí nejlépe před deštěm kvůli snížení zápachu, který by mohl obtěžovat sousedy.

Další metodu, kterou také používám, je nacpání plevele do pytle s trochou vody (ale zdalka ne tolik jako při zakládání jíchy), přidávám kvasnice a směs do bokashi komposteru (nebo vlastní EM bakterie) rozdělané aktivované v troše vody. Vše nechám do přístího roku bez přístupu světla a vzduchu. Na jaře z pytle bývá pěkny kompost.