Boj se slimáky

Na jaře jsem vysadila na pracně vytvořený vyvýšený záhon cukety, dýně a keřová rajčátka a asi po čtrnácti dnech nebylo po rostlinách ani památky. Začala jsem v knihách a na internetu hledat recepty, jak na potvůrky vyzrát a toto jsou výsledky mého bádání, které zkusím příští rok aplikovat  :

Našla jsem mnoho tipů, jak bojovat proti těmto bezobratlým živočichům cirkulujícím v našich zahrádkách. Některé budou sice účinější než ostatní, ale na úkor rovnováhy v zahradě. Možná bude potřeba použít více zbraní, aby se nám podařilo uchránit pracně pěstované rostlinky. Nejlepším řešením je vytvořit ve vaší zahradě ekosystém, který vám pomůže vytvořit rovnováhu. Jelikož přemnožení škůdců je většinou způsobeno nerovnováhou, nedostatkem predátorů, kteří udržují populaci v našem případě slimáků pod kontrolou.

Zásada č.1 : Poznej svého nepřítele

Existuje mnoho různých druhů slimáků a někteří jsou více škodliví než ti ostatní. Velký slimák popelavý neudělá tolik škody - preferuje hnijící hmotu, trus a mršinu než živé rostliny. Zahradní slimák naopak, napadá vše, co se jen trochu podobá rostlině. Nejhorší je ale asi slimák španělský, který se u nás vyskytuje v největším počtu. 

Nejvíce škodliví slimáci:

Některé charakteristiky slimáků:

• slimáci nemají zuby, takže zeleninu trhají (ne koušou)

• slimáci jsou sice nomádi, na rozdíl od hlemýžďů, kteří mají svůj domov na zádech, ale vždy se vrátí k ránu na stejné místo (čehož se dá využít tak, že pro ně připravíme úkryt, pod kterým je jednoduše ve dne sesbíráme)

• jsou to noční zvířata a během dne se schovávají pod květináči, kameny, listy, atd.

• vzhledem k tomu, že nemají kostru mohou se protáhnout těmi nejmenšími otvory

• slimáčí vejce jsou rosolovité, většinou bílé a lze je nalézt v malých trsech pod kameny, různými nádobami, pod dřevem a na podobných bezpečných místech (tam je možno je zneškodnit, slepice je mají rády)

• slimáci milují vlhkost a vodu. Suché zahrady v noci výrazně snižuji poškození slimákem – pomůže proto zalévání zahrady brzy ráno a ne večer.

Zásada č.2 : Napravte nerovnováhu a přilákejte a podporujte predátory

Ježci:

Ježka můžete přilákat tak, že mu uděláte vhodný domeček, který umístíte do klidného kouta zahrady. Na domeček není nikdy pozdě – v zimě v něm ježek hibernuje, v létě mu poskytne útočiště při zakládání rodiny. Nový domeček vystelte suchým senem a listím a jako návnadu dejte třeba granule pro psy nebo kočky (ježek je masožravec !). Jediný problém je ten, že dospělý plzák španělský je ježka moc velký.

Pokud nejste manuálně zruční můžete koupit domeček pro ježky, který je vyroben ve chráněné dílně např na těchto stránkách https://www.prirodazahradaobchod.cz/cs/domecky-pro-jezky-netopyry-a-zaby/15-domecek-pro-jezka-.html

Kachny:

Některé kachny jsou skvělí lovci slimáků. Odborníci doporučují Indické běžce, kteří jsou masožravci – prý ostatní plemena vám mohou jíst i vaši zeleninu. Některým kachnám je možno ji předložit již posbírané do kbelíku s vodou, aby jim klouzali lépe do krku.

Žáby:

Rybník v zahradě má mnoho výhod. Umožňuje ptákům a hmyzu pít. Buď se vám žabičky nastěhují samy nebo si můžete si nasbírat žabí potěr ve volné přírodě (pozor aby to nebyl druh chráněný  jako třeba skokan ostronosý). V nejbližším rybníku jemně a pečlivě vyberte jen trochu žabího potěru s trochou vody. Takže pokud ještě nemáte rybníček, vybudujte si ho (já to mám v plánu příští rok) stačí malinký.

Ropuchy

Ropuchy nepotřebují rybník. Pokud poskytnete dostatek vlhkých úkrytů, bude je s největší pravděpodobností přitahovat hojnost potravy.

Slepýš obecný a slepýš křehký

Tyto nádherné bytosti jsou stále vzácnější a jsou přísně chránění. A není to v tomto případě dobrý nápad, zkusit si je opatřit ve volné přírodě. Takže jediný způsob, jak je přilákat do vaší zahrady, je poskytnout dobrý úkryt a doufat, že se objeví. Plát z vlnitého plechu nebo z černého plastu na mírně vyvýšeném a slunném místě v blízkosti kompostu bude nejlepší (slepýš miluje v sucho a teplo). Slepýš křehký se živí převážně slimáky. Pokud se náhodou na vaší zahradě objeví, dobře ho ochraňujte - je velkým spojencem!

Slepýš křehký 

Slepýš obecný

Pozn. slepýš křehký není had, ale beznohá ještěrka. Dorůstá obvykle délky 30 cm, maximálně do 45 cm. Má malou, poměrně vysokou hlavu, která je tupě zakončená. Od protáhlého trupu je téměř neoddělená. Po celé délce hřbetu se táhnou dva pruhy větších šupin. Zbarven je nenápadně hnědě, s jedním, dvěma, nebo i třemi tmavými pruhy a modročerným břichem u samic, samci mívají břicho spíše břidlicově šedé, často se žlutavou kresbou. Slepýš však může být svým zbarvením i kresbou značně variabilní, někteří jedinci mají nádech spíše do žlutá, jiní naopak přecházejí až do červenavého odstínu mědi. Někteří samci mají blankytně modré skvrny na bocích. Pohybuje se plazením jako hadi, ale není tak mrštný.

Užovka

Na zahradě se může objevit nebo i trvale ubytovat užovka hladká. Loví hlodavce i větší hmyz. Vzácněji sem může zavítat i vodomilná užovka obojková, která je nezaměnitelná díky světlým půlměsícům za hlavou.

Kromě toho, že plazi zahradě prospívají, tím, že ji učiníme pro ně přátelskou, přispíváme k jejich ochraně. Jsou totiž stále ohrožováni a hubeni nejrůznějšími zásahy do přírody, automobilismem, jedy v zemědělství. Můžete pro ně vytvořit hadník, což je hromada větví a kamení (asi někde v rohu zahrady, které se říká divoký koutek a bývá tam i úkryt pro ježky, brouky apod.)

Pokud nejste odborník na plazi a nějakého v zahradě potkáte, pomůcka, která vám pomůže odlišit jedovatou zmiji od neškodné užovky nebo slepýše je, že zmije má štěrbinovitou zorničku, kdežto užovky a slepýši mají zorničku kulatou.

Brouci:

Střevlíci, drabčíci a pateříci jsou draví brouci a mladí i dospělí brouci požírají vejce slimáků a drobné slimáky. Pokud u vás najdou vhodný domov, můžou se objevit i v hojném počtu! Dejte slámu nebo seno do obráceného plastového boxu, nebo starého květináče. Snažte se, aby přístupové otvory byly malé, aby se do nich nemohly dostat myši (můžete obalit boxy s nějakým jemným drátěným pletivem). Dobrý úkryt pro brouky jsou také kameny, pod kterými žijí a vyvýšené záhony. Tito brouci neúnavně loví po celou noc! Mají radi suchou půdu.

Stonožky

Stonožky jsou masožraví noční lovci. Už se vás stalo určitě, že jste našli při práci s půdou potvůrku s hodně nohama a řekli si, že je to stonožka. Ale pozor může to být i mnohonožka.  Mnohonožky jsou býložravci a mají rády mladé sazenice. Kdežto : « Stonožky mají na rozdíl od mnohonožek své protáhlé tělo shora zploštělé. Jsou dlouhé a na každém tělesném článku mají jeden pár nožek. Celkem je to 15 párů. Na hlavě má pár poměrně dlouhých tykadel, dva páry čelistí a první pár nohou tzv. kusadlových nožek. Ty mají jedovou žlázu. Stonožka jimi omračuje svoji kořist. U nás žijící stonožky dorůstají nejvýše 6 cm. Stonožka škvorová (Lithobius forficatus) žije pod kůrou, pod kameny a ve spadaném listí.» Stonožky mají rády vlhká místa, žijí ve vlhkém spadlém listí, pod kameny, v hnijícím dřevě, atd.

stonožka

mnohonožka

Zásada (možnost)  č. 3 :  Vyhoštění nebo vražda

Tato část je diskutabilní. Když slimáky posbíráte a odnesete někam pryč vytvoříte nerovnováhu na nějakém jiném místě. Pokud je hodíte sousedovi přes plot s velkou pravděpodobností k vám zase přilezou. Nejúčinnější způsob, jak jich najít nejvíc, je jít ven s baterkou těsně po soumraku nebo za deštivého dne. Dívejte se také na spodní stranu listů.  Můžete je sbírat do sklenice naplněné vodou s jarem. Mýdlová voda je zabije. 

Nastražit můžete také pasti. Buď si takovou past můžete koupit, nebo si ji vyrobit. Vezměte malou plastovou láhev od vody, ve vrchní části do ní vyřízněte 4 otvory o průměru tak 1,5 cm. Jako nástrahu nalijte asi do půlky láhve pivo a zabudujte do záhonu. Umístěte pasti na okraji záhonu. Pokud je umístíte do středu, slimáci by se mohli po cestě do  'hospody' rozptylovat pojídáním vaší šťavnaté zeleniny. Slimáci se opíjí a zapomenou vylézt a utopí se. Slimáci jsou přitahováni kvasnými plyny, které pivo produkuje. Návnada funguje ještě lépe, když se slimáčí mrtvoly staly součástí procesu fermentace. V tomto bodě je to poměrně páchnoucí záležitost, nicméně účinná. Podle potřeby pivo doplňte nebo ho vyměňte.

Jinak je pár dalších drastických způsobů, jak nasbírané slimáky sprovodit ze světa : zalít ve sklenici horkou vodou nebo je posolit.

Další jednoduchý způsob jak slimáky zavraždit, aniž byste je museli sbírat, je přímo na záhoně přepůlit rýčem nebo zahradnickými nůžkami. Záleží na co mate žaludek, nebo do jaké míry jste na slimáky naštvaní.

Nedoporučuji je živé házet do záchodu – sousedka to jednou udělala a když šla v noci na záchod málem dostala infarkt, když dosedla na slimáka lezoucího z mísy.

Zásada (možnost) č.4 : Vytvořit překážky, které slimáci neradi překonávají

Měď: Slimáci neradi lezou přes měď. Dobře funguje měděný elektrický kabel.

Ustřihnete horní a dolní část plastové lahve. Obtočte měděný kabel několikrát kolem lahve – nejlepší jsou lahve co mají nějaké drážky nebo vroubky. Pokud je povrch hladké upevněte drát lepicí páskou. Zabořte tento plastový tunel do půdy, aby pod nim slimáci nepodlezli. Pokud používáte tyčky na podporu rostliny, namotejte měď kolem tyčky taky. Ujistěte se, že se žádný z listů nedotýká země, nebo ze se nedotýká rostliny nějaký plevel. Slimáci nemohou létat, ale vědí, jak najít zkratky!

Zkoušela jsem to na vyvýšeném záhonu a nejsem si účinkem jista. Ale asi mohou prolézt po vnitřní stěně záhonu. A je to hodně nákladné. Jeden smotek mědi pro jeden vyvýšený záhon koupený v potřebách pro elektrikáře, stál, tuším, 600kč.

Vaječné skořápky : ostré hrany skořápek vajec pomáhají, ale pouze v případě, že jsou čisté a suché. Deštěm rychle skořápky ztrácejí na účinnosti.

Kafe : slimáci nesnášejí vůni kafe, proto je dobré kolem rostlin náchylných k požírání slimáky odsypat lógrem z kafe. 1 až 2 % roztok kofeinu je pro plže smrtelným nervovým jedem (rostliny přitom snáší i mnohem vyšší koncentrace) a slabší koncentrace je odpuzuje (běžně připravený šálek instantní kávy má asi jen 0,05 % kofeinu). Místo kávy možno vyzkoušet i čaj, výluh z česneku, kapradě samce aj.

Další posypy jako popel, ostrý písek funguji pouze, když zahrada je suchá.

Sůl : sypání soli kolem zeleniny slimáky pravděpodobně zabije, ale není to vhodný způsob ochrany přímo kolem rostlin nebo záhonů. Pokud vaše rostliny nemají rády přímořské podmínky, tak zemřou taky!

Jak sůl funguje : Slimáci a hlemýždi mají vyšší procento jejich tělesné hmotnosti tvořené vodou, než ostatní zvířata. Rovněž jejich kůže je mnohem propustnější. Když posolíte slimáka nebo šneka, nastane osmóza, což je pohyb vody z oblasti s vysokou koncentrací přes membránu do oblasti nižší koncentrace vody. Voda z vnitřku slimáka se přesune na povrch, aby bylo dosaženo rovnovážné koncentrace na obou stranách na kůže. To znamená, že slimák / hlemýžď ​​je nyní mnohem sušší, než může tolerovat. A doslova umírá na dehydrataci. Sousedka mi dala jeden tip - jako nástrahu použijte meloun posypaný soli, který slimáky naláká, oni ho sežerou a umřou. Posléze stačí vyhodit posoleny meloun a slimáky v okolí.

Slimák odpuzujících rostliny:

Některé rostliny slimáky odpuzují. Mezi ně patří pažitka, cibule, celer, černý bez, hořčice, kerblík, libeček, lichořeřišnice, majoránka, rajčata, řeřicha zahradní, šalvěj, tymián, yzop, listy dubu, větve ze zeravu (thuja) aj. Myslím si ale, že tyto rostliny pouze nežerou a klidně je obejdou...Proto bude asi lepší použít výluhy nebo jíchu. doporučuji tuto :

Jícha z kapradiny

Namočte 850g listů v 10 litrech dešťové vody po dobu 1 týdne a používá se jako postřik ředěný 10% nebo neředěný .

POUŽITÍ: proti slimákům,  mšicím, a hlemýžďům.

Více zde: https://zahrada-radostin.webnode.cz/p/

Zásada (možnost) č.5 : Radikální řešení

Chemické přípravky proti plžům (moluskocidy)

Tato cesta není ekologická a v mnoha případech zabije také predátory.  V současnosti se na trhu setkáme hlavně s přípravky, které se podle fyziologického účinku dají rozdělit na tři základní skupiny. Buďto se jedná o preparáty, jejichž účinná látka působí jako nervový jed - nejčastěji methiocarb - Mesurol Schneckencorn. Dobře účinkuje i za nižších teplot. Jsou toxičtější, méně selektivní (výběrové) a tím hubí i další organizmy. Odlišným typem jsou preparáty, kde je účinnou látkou "suchý líh" metaldehyd - Vanish Slug Pellets, který působí jako dotykový a požerový jed. Ten způsobuje ochrnutí plžů s nadměrnou sekrecí slizu a má za následek jejich dehydrataci (vysušení). Tyto přípravky jsou méně toxické a více selektivní na plže a tím šetrnější k životnímu prostředí. Obecně však platí, že každá chemikálie, navíc i látka klasifikovaná jako zdraví škodlivá, má určitý negativní vliv na životní prostředí. Nově schváleným typem je přípravek jehož aktivní látkou je fosforečnan železitý – Ferramol Schneckenkorn. Je registrovaný pro použití proti slimákům a plzákům na zelenině, okrasných rostlinách a jahodách. Po pozření pelet přestává plž přijímat potravu a hyne za tři až šest dní. Na rozdíl od metaldehydu není ovlivněna produkce slizu, proto je plž schopen odlézt dále od návnady a uhynulí slimáci nebo plzáci nemusí být na ošetřovaných plochách vidět. Při doporučeném použití není údajně u "Ferramolu" klasifikována pro člověka, domácí zvířata, včely a ostatní necílové organismy žádná nebezpečná vlastnost. Nicméně podle studií se ukazuje, že Ferramol úplně neškodný není. Obsahuje totiž pouze 1% fosforečnanu železitého a 99% inertní složku EDTA, která způsobuje vylučování železa do těla živočicha, které ho požilo. A způsobuje tedy otravu železem. Ta může být smrtelná jak pro slimáky tak pro vaše domácí mazlíčky i děti. Ukázalo se také, že zabíjí žížaly.  (zdroj : https://www.hostalibrary.org/firstlook/RRIronPhosphate.htm)

Nevýhodou těchto přípravků je, že když slimáci umřou, dravci opustí naší zahradu a najdou si jídlo jinde - takže budete závislí na chemikáliích.

Hlístice:

Jedná se o nejrychlejší a nejefektivnější, nejméně pracnou biologickou metodu, která zničí slimáky a funguje asi 6 týdnů. « Parazitické hlístice napadají slimáky v půdě a pronikají do jejich těla. Napadený slimák přestane do 3 až 5 dnů žrát a během 7–21 dnů po aplikaci hyne. Po určité době vývoje nová generace hlístic opouští hostitele a vyhledává nového. Hlístice působí dlouhodobě – po dobu asi 6 týdnů. 
K úhynu dochází většinou pod zemí, takže se nemusíte obávat, že by jste měli plnou zahradu mrtvých slimáků. »

Tato metoda má ale závažný nežádoucí účinek. Je příliš úspěšná. Tím, že se odstraní všechny slimáci, tak se zničí potrava pro predátory, kteří jedí slimáky nebo jejich vajíčka, takže se za jídlem odstěhují někam jinam. Výsledkem toho je, že, když hlístice přestanou působit,  vytvořili jsme nerovnováhu a perfektní scénář pro slimáci invazi : oblast bohatá na potraviny pro slimáky s málem predátorů. A nám nezbývá nic jiného než zase použít hlístice a stáváme se závislými na docela drahém prostředku (500kc na 40m2). Nicméně je možné použit jen v části zahrady, kde je velký výskyt slimáků a nic jiného nepomáhá. Ale může být problém, že slimáci přilezou od sousedů, kteří hlístice nepoužívají.